Zimní měl – smysl či nesmysl
aneb proč nezrušit EpM300?
Valašské Meziříčí dne 8. února 2024
Chtěl bych navázat na článek pana Petra Bujnocha ze ZO ČSV Rychaltice, který vyšel v časopise Včelařství 2/2024 pod titulkem Můj příspěvek do diskuse k vyšetření zimní měli. Z autorovy úvahy ohledně povinného vyšetření zimní měli, prováděného pod označením EpM300, vyplývá, že kromě hromady práce dobrovolníků a zbytečně utracených peněz ze státního rozpočtu, nemá pro včelaře a ani včelstva žádný významný přínos. S laskavým svolením autora předmětný text připojuji jako přílohu (viz příloha č. 1).
Mám za to, že nastal čas smysluplnost tohoto vyšetření, které se neprovádí nikde jinde na světě, ale pouze a jen na území ČR, prodiskutovat na skutečně odborné úrovni. Ne, že by se tomu tak doposud nestalo. Právě naopak – existuje řada studií a prací, ze které vyplývá nesmyslnost tohoto vyšetření, bylo sepsáno a publikováno mnoho odborných článků, ze kterých vyplývá totéž. Mnohokrát byla smysluplnost tohoto vyšetření prodiskutována mezi odborníky z oboru, na akademické půdě i s pracovníky veterinární správy. A v neposlední řadě bylo opakovaně, například v rámci připomínkování Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace (dále jen MKZ), navrhováno jeho zrušení a následně i argumentováno při jednáních se zástupci SVS a MZe. Je až zarážející, že jako argument pro nutnost zachování předmětného vyšetření zazněla mimo jiné i tvrzení ve smyslu, že díky zimní měli jsou včelaři donuceni se v zimě ke svým včelstvům podívat anebo že se alespoň při sběru vzorků v rámci spolku setkají. Smutné a zarážející na tom je, že toto často zaznívá z úst včelařských autorit, od kterých bychom očekávali spíše argumenty hodné jejich odborné erudice a postavení.
Od zástupců SVS bývá nutnost zachování předmětného vyšetření odůvodňováno argumentem, že se jedná o nebezpečnou nákazu a že každá nebezpečná nákaza musí být monitorována. Ano, s tím nelze než souhlasit. Tato povinnost se týká všech nebezpečných nákaz hospodářských zvířat, tedy i včely medonosné. Z žádného platného legislativního dokumentu však není jednoznačně zřejmé, že se musí monitoring nebezpečných nákaz provádět celoplošně. Anebo jsou snad v rámci povinného monitoringu vyšetřena všechna prasata, krávy a ovce ve všech chovech? Anebo v chovech drůbeže, včetně těch domácích? A pokud se omezíme pouze na včely – jak je zajištěn celoplošný monitoring u hniloby a moru včelího plodu?
Dovolím si připomenout, že diagnostická metoda pro předmětný monitoring vznikla za účelem sledování výskytu a šíření invazivního parazitického roztoče Varroa destructor v počátcích jeho výskytu na území naší republiky. Již několik desetiletí je tento roztoč rozšířen po celém území ČR. Hledání lokalit, kde se tento roztoč vyskytuje a kde ne, je naprosto zbytečné a bezpředmětné. K celoplošnému zamoření došlo poměrně rychle, a to i navzdory pálení celých stanovišť při nálezu jediné samičky Varroa destructor, či úmyslnému odvčelování lokalit pomoci otrávených návnad, které se v počátcích šíření tohoto roztoče provádělo.
Počítání mrtvých samiček parazitického roztoče v zimní měli však nemusí být zcela zbytečné a bezpředmětné. Jejich počítání má smysl pouze před tím, než se z měli stane směsný vzorek. Musí ho provést každý včelař sám, přímo na podložce každého jednotlivého úlu a výsledek je platný pouze pro konkrétní včelstvo. Podle výsledku pak včelař na jaře provede u konkrétních včelstev účinná opatření. Průměrný počet roztočů na stanovišti nemá žádnou vypovídající hodnotu. Daleko smysluplnější a důležitější je letní monitoring, který za povinnost již několik let ukládá všem chovatelům včel MKZ. Drtivá většina včelařů však o této své povinnosti vůbec neví a význam a důležitost tohoto monitoringu jim bohužel vůbec nedochází.
Nedělám si ambice a ani iluze, že se s tímto textem ztotožní všichni, kterých se vyšetření EpM300 jakýmkoliv způsobem dotýká. To není smyslem ani účelem mého sdělení. Spokojím se s tím, když se mi podaří vyvolat smysluplnou a věcnými a relevantními argumenty naplněnou diskusi o tom, jestli předmětné vyšetření má smysl, či zda je to pouze zbytečná práce a administrativní zátěž, jejímž efektem jsou zbytečně a neúčelně utracené peníze ze státního rozpočtu.
Jiří Mohelník, včelař
Poznámka: tento text lze vnímat jako otevřený dopis, a lze ho tedy v nezměněné podobě a plném znění dále veřejně šířit bez svolení autora.
Příloha číslo 1
Můj příspěvek do diskuse k vyšetření zimní měli
Přes dvacet let zastávám funkci nákazového referenta v ZO ČSV Rychaltice. Pamatuji tedy i doby „předroztočové“. Pořád jsem čekal, že se něco pohne ve věci vyšetřování zimní měli, ale marně. Ani článek Dalibora Titěry ve Včelařství 1/2024 nic takového nenaznačuje. Proto jsem se rozhodl vyvolat v té věci diskusi více než tisícovky neplacených nákazových referentů, kterých se tato aktivita každoročně dotýká.
Postupuji tak, že napíši e-mail všem našim členům, ve kterém oznámím termín sběru měli a dále to, aby kelímek s mělí opatřili svým jménem a uvedli počet včelstev na stanovišti. Těsně před termínem sběru ještě pošlu všem členům do jejich mobilů zprávu, ve které připomenu tuto povinnost. Po dobu jednoho týdne je potom na plotu u mého bydliště vyvěšen plastový kbelík, do kterého včelaři přinášejí své vzorky. Pokud nějaký vzorek chybí, zjišťuji, co je toho příčinou. Když je vše jasné, vytvořím a vytisknu v CISu „Žádost o vyšetření“ a štítky k označení kelímků. Následuje nalepení štítků na stejnorodé kelímky, kontrola odevzdaných vzorků, přesypání měli do označených kelímků, jejich uzavření a další očíslování dle seznamu, uložení vzorků na papírových paletách do papírové krabice s označením ZO. Další den sednu do auta a jedu do nedalekého Frýdku-Místku, kde předám krabici se vzorky a dokumenty na KVS – oddělení veterinární hygieny. Zpravidla do týdne mi přijde ze SVÚ Olomouc „Protokol o zkoušce“, ve kterém jsou uvedeni tři včelaři, u nichž došlo k překročení počtu roztočů Varroa. Všichni zúčastnění včelaři dostanou protokol v příloze e-mailu. Jsme malá organizace, která čítá momentálně 23 členů, ale zodpovědné vyřízení této záležitosti si vyžaduje své časové i jiné náklady.
V čem tedy spočívá můj problém? Pominu to, že po vyčištění podložek k 1. 1. včelstva během měsíce ledna prakticky neplodují, zásoby nespotřebovávají a měl nepadá. Výsledkem celého procesu popsaného výše je spočítání okem viditelných roztočů Varroa destructor v laboratoři. V zájmu každého včelaře by mělo být tlumení varroázy. Pokud to v zájmu včelaře není, ztrácí smysl i státní zakázka. Domnívám se, že typ vyšetření EpM300 je celosvětovou raritou, jehož zrušení by všichni včelaři uvítali.
Petr Bujnoch, ZO ČSV Rychaltice
Poznámka: otištěno ve Včelařství 2/2024, vydává Český svaz včelařů, z. s.
Otevřený dopis v PDF
Pokud se chcete k této výzvě přidat, můžete postupovat podle pokynů na této stránce.
Pokud máte stejný anebo alespoň podobný názor na povinný sběr a vyšetření zimní měli, sdílejte prosím obsah těchto stránek mezi ostatními včelaři. Jestli k tomu použijete e-mail, Facebook, či nějaké jiné prostředky elektronické komunikace, nechám na vás ;-)