Historie a současnost
aneb zimní měl včera a dnes
Proč to vlastně vzniklo?
Vyšetření zimní měli na přítomnost samiček roztoče kleštíka včelího(Varroa destructor) velmi úzce souvisí se zavlečením tohoto parazita na území naši republiky (tehdejšího Československa). Předpokládá se, že k prvnímu průniku došlo v roce 1976 v nejvýchodnějších okresech dnešního Slovenska. První výskyt kleštíka potvrdil pan Hanko v roce 1978 v pohraniční oblasti Slovenska s Ukrajinou, a to díky systematické kontrole měli z této oblasti. Na jaře roku 1981 byl kleštík díky převozu včelstev zavlečen na území okresu Ústí nad Orlicí. Odtud se pak i navzdory velmi přísným opatřením rozšířil po celém území naši republiky.
V počátcích inrodukce kleštíka se mělo zato, že se díky velmi restriktivním opatřením podaří jeho šíření zastavit anebo alespoň zpomalit. Tehdejší opatření spočívala v utracení a spálení celých včelnic a to i při nálezu jedné jediné samičky kleštíka včelího v měli. Za účelem totálního odvčelení dané oblasti byly také rozmisťovány krmítka s otrávenými návnadami. Tráveny pochopitelně nebyly pouze včely, ale také veškerý hmyz, který otrávená sladká návnada přilákala. Prostě taková hmyzí genocida.
Má to dnes ještě smysl?
Odpověď je velmi jednoduchá a stručná. Nemá. Chcete vědět proč? Vyšetření zimní měli vzniklo za účelem detekce výskytu parazitického roztoče, aby se rozlišily oblasti, kde se roztoč zatím ještě nevyskytuje a kde se již zabydlel. V dnešní době, kdy je kleštík naprosto spolehlivě rozšířen po celém území (nejen) Evropy, je u nás takové vyšetřování vzorků měli a počítání samiček roztoče v ní naprosto neopodstatněné a zbytečné.
Opravdu by se nenašel alespoň jeden důvod, proč ty samičky hledat?
Sledování úrovně napadení, tedy počítání samiček roztoče Varroa destructor, samozřejmě smysl má. Bez toho jen stěží dokážeme svá včelstva dlouhodobě udržet při životě. Zimní měl, tedy vyšetření prováděné pod označením EpM300, nám v tom ale opravdu nepomůže. Těm, co tomu věří a na výsledky, poskytované tímto vyšetřením, spoléhají, může spíš poskytovat falešně pozitivní signál, že jsou jejich včelstva v naprostém pořádku a mimo nebezpečí.
Průměr je na nic
Ukážeme si to na modelovém příkladu. Máme včelnici s deseti včelstvy s různou úrovní napadení – viz tabulka níže. Všech pět variant pracuje s předpokladem, že u většiny včelstev je spad, a tedy i stupeň napadení, na velmi nízké úrovni a pouze jedno či dvě včelstva vykazují nadprůměrný spad roztočů. Kdo u svých včelstev provádí pravidelný monitoring, ví, že to tak bývá i v reálu.
| číslo varianty | označení včelstva | průměrný počet roztočů | |||||||||
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | ||
| počet roztočů v jednotlivých včelstvech | |||||||||||
| 1 | 1 | 2 | 0 | 0 | 0 | 1 | 1 | 2 | 0 | 3 | 1,00 |
| 2 | 1 | 0 | 1 | 1 | 0 | 1 | 0 | 0 | 1 | 5 | 1,00 |
| 3 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 10 | 1,00 |
| 4 | 0 | 0 | 0 | 0 | 8 | 0 | 0 | 0 | 0 | 10 | 1,80 |
| 5 | 0 | 0 | 0 | 0 | 9 | 0 | 0 | 0 | 0 | 20 | 2,90 |
U prvních třech variant (číslo 1 až 3) je průměr naprosto stejný a to 1,00 roztočů na včelstvo. Přesto je situace u jednotlivých včelstev v těchto třech variantách značně odlišná. Pokud tušíte, že u včelstva číslo 10 není něco v pořádku, tušíte naprosto správně. S velkou pravděpodobností se toto včelstvo dříve či později stane hrozbou pro celé stanoviště. U variant číslo 4 a 5 je situace ještě závažnější, navíc mám přibylo další včelstvo, znamenající zvýšené riziko. Poznáte, které to je? Podle platné metodiky samozřejmě není potřeba dělat nic – nepřekročili jsme přeci průměr třech roztočů na včelstvo.
Jak z toho ven?
Včasným zásahem se nastíněným problémům dá úspěšně předejít. Jak ale poznat, které včelstvo je tím potenciálním zdrojem budoucích problémů? Z výsledného průměru, který obdržíme z laboratorního vyšetření, to totiž poznat nejde. Co s tím?
Řešení je více než jednoduché. Počítání uhynulých samiček kleštíka v zimní měli smysl má. Ale pouze do toho okamžiku, než měl z podložky sesypeme do hromady a vytvoříme směsný vzorek. Potom už je jakékoliv počítání zcela k ničemu.
Co si z toho tedy vzít?
Roztoče má smysl počítat u každého včelstva individuálně. Včelstva, u kterých zaznamenáte zvýšený počet roztočů, je potřeba označit a zavčasu, až to podmínky dovolí, provést opatření, vedoucí ke snížení populace kleštíků.
Mnohem důležitější, než zimní monitoring, je sledování vývoje úrovně napadení v období od konce května až do ukončení plodování včelstev. A ze všeho nejdůležitější je monitoring v období, než se začne zakládat generace dlouhověkých zimujících včel. To je období, kdy se zásadním způsobem rozhoduje o tom, v jaké kondici i počtu budou včelstva na jaře příštího roku.
Jak provádět monitoring?
Způsobů, jak monitorovat úroveň napadení včelstev kleštíkem včelím, je několik a každý si může vybrat ten, který mu bude nejvíce vyhovovat. Několik nejobvyklejších metod je podrobně a srozumitelně popsáno v příručce Metodický pokyn Státní veterinární správy pro chovatele včel, která je volně ke stažení na webu Statní veterinární správy (odkaz ke stažení).
Pokud máte stejný anebo alespoň podobný názor na povinný sběr a vyšetření zimní měli, sdílejte prosím obsah těchto stránek mezi ostatními včelaři. Jestli k tomu použijete e-mail, Facebook, či nějaké jiné prostředky elektronické komunikace, nechám na vás ;-)